 |
 |
 |
||||||||
RC házedla – co takhle zkusit gumiprak?
Výše uvedený popis létání vypadá jednoduše, v praxi to ale zas tak snadné není. Prvním bodem k úspěchu je dosažení co nejvyšší výšky po startu. O dosahovaných výškách kolují někdy i dost divoké odhady a nezasvěcený člověk, který uslyší o výškách 60 nebo dokonce 80 metrů z gumipraku 8+30 metrů, obvykle prohlásí něco o modelářské latině. Počítejte ale se mnou – v současnosti používaná guma 3x3mm má koeficient protažení 6-10. To ale v praxi znamená, že délka gumipraku v nataženém stavu je při startu 78-110metrů!! I když odečteme maximální hodnotu, je to poměrně dost. Vtip je v tom, že pokud aspoň trochu fouká vítr, lze udržet gumu během celého startu velmi slušně napnutou, model se zkrátka chová trochu jako drak… A když ještě start zakončíme slušným vystřelením, bude výška stát za to. Za bezvětří je dosažená výška samozřejmě mnohem menší, obvykle do 40ti metrů. Po startu nastupuje pilotní dovednost. Z výjimkou „soutěží pravdy“, kdy vyjde skutečně naprostý klid, záleží hlavně na pilotovi, který musí najít stoupavý proud (nebo aspoň prostor, kde model příliš neklesá). Pokud se to povede, není dosažení pětiminutového maxima nic neobvyklého. Pokud byl ovšem okamžik startu chybný nebo si pilot zvolil špatný prostor, kam po vypnutí zamířil, tak není vzácností, když se model ze 60ti metrů sesype během jediné minuty. Jaký je k létání nutný model? Létá se skoro se vším od nejjednodušších papíráků až po kompozitové speciály F3K. Nicméně v minulých dvou sezónách se nejčastěji na prvních místech objevovaly v zásadě klasické modely s konstrukčními křídly s o něco větší hloubkou a nízkou hmotností. Ovládána byla vesměs pouze kormidla, lhostejno zda klasická nebo motýl. Modely s křidélky se užívají mnohem méně. Pominu-li speciály F3K modelářů líných stavět pro každou kategorii jiný model (to píšu třeba o sobě), tak jde obvykle spíše o těžší modely do silného větru, opět vesměs klasické konstrukce (nebo koncepce polystyrén-dýha). Z výše uvedených faktů je jasně patrné, že kategorie RCH není nijak zvlášť finančně náročná a po získání dobrého modelu ji může létat skutečně každý (ani vyšší věk či horší fyzická kondice není překážkou). A k získání modelu chci přispět i následujícím plánkem. Model Gnat 4 vznikl jako obnovení mé řady klasických házedel. Hlavní inspirací k jeho vzniku byl speciál pro létání z gumy od Luďka Novotného, se kterým v loňském seriálu na Vypichu vyhrál skoro vše co vyhrát šlo (a pokud nevyhrál, byl obvykle nejhůře třetí). Jeho hlavním znakem byla značná plocha křídla při minimální hmotnosti (215 gramů bez dovážení do větru). Vlastnosti tohoto modelu jasně dokázaly, že i takto lehký model může vcelku pronikat proti větru, přitom má ale minimální opadání a dosahuje skvělých výšek. Proto jsem chtěl dosáhnout podobných parametrů, pouze jsem se rozhodl pro přeci jen rychlejší profil E205 oproti klenutému profilu Luďkova modelu. Základem modelu je křídlo. Rozhodl jsem se pro konstrukci s nosníkem z uhlíkové trubky 8mm. Žebra s profilem E205 ztenčeným na 80% původní tloušťky jsou z kvalitní balzy 2mm, v místech lomení 4mm, otvory pro trubku jsou zhotoveny nástrojem z odřezku stejné trubky, který mírně naostříte. K žebrům je trubka přilepena kyanoakrylátovým lepidlem. Pozor, je nutné přilepit po celém obvodu!! Náběžná lišta je z výrobních důvodů dvojdílná, při stavbě je přilepena pouze „falešná“ lišta z balzy 2 mm, k ní je dodatečně přilepen díl z balzy 5 mm a vše je obroušeno do profilu. Odtoková lišta je z balzy 1,5mm. To by přirozeně nestačilo pevností, proto je na balzový díl zespodu přilaminován uhlíkový rowing 800tex. Teď se jistě mnoho lidí naježí, že všude píšu o jednoduchosti a najednou už jsem u uhlíku. Ale ona je to jen zbytečná fóbie, uhlíkový rowing koupíte například u firmy Havel (viz reklama ve skoro každém čísle RCM) doslova za pár korun. A vlastní laminování odtokové lišty je až směšně jednoduché. Pásky balsy 1,5mm položíte na pracovní desku chráněnou polyetylénovou fólií. Na ně rozprostřete rowing (je skoro 7mm široký). Pak ho štětcem nasytíte řídkou laminovací pryskyřicí. Stačí i obyčejná E1505 s tužidlem P11, kterou seženete skoro všude (třeba ji můžete objednat spolu s rowingem). Vše přikryjete další fólií, tu důkladně přihladíte a vše zatěžkáte knihami (mě stačilo asi 10 ročníků svázaného Modeláře). Druhý den již můžete získanou lištu použít… Po přípravě všech dílu tedy již lze kostru sestavit, lepíme vteřinovým lepidlem. Při stavbě uší podložte odtokovou lištu na koncích asi o 5mm k získání negativů. Po obroušení kostry zbrousíte styčné plochy a přilepíte ucha ke středu, vzepětí je 70mm. Uhlíková trubka je v místě lomení spojena pouze šikmo seříznutou smrkovou lištou 4x7mm. „Netopýří“ zakončení křídla jsou z balzy 1,5mm z obou stran olaminované skelnou tkaninou 30g/dm2, přilepíte je pomocí dvou balzových trojúhelníčků. A to je vlastně vše, teď již jen potah středním Modelspanem na středu křídla a tenkým na uších (fólii rozhodně nedoporučuji) a 4x nalakovat. Jednodušší křídlo se podle mě již snad ani vymyslet nedá… Zbytek stavby již půjde rychle od ruky. Trup je starý typ gondoly od LS Model, postup stavby je v RCM 3/2001 u mého modelu Absolut1, použil jsem totiž přímo exemplář vyfocený v daném článku (Absolut 1 už vypadá trochu jinak). Ocasní plochy jsou z lehké balzy 3mm, pokud je někomu povědomý tvar SOP, nemýlí se, jde totiž o pozůstatek mého Reflexu 4. Ocasní plochy a trup nemám nakreslené, tak jen rozměry: vodorovná ocasní plocha má rozpětí 345mm, hloubku u kořene 90mm, z toho pohyblivá část 30mm. Svislá ocasní plocha je 120mm vysoká a u kořene má 130mm, pohyblivá část je velmi velká. Vzdálenost VOP od odtokové hrany křídla je 540mm. Myslím, že ve spojení s fotografií si jistě každý dokáže ocasní plochy podle těchto rozměrů nakreslit sám. RC vybavení je běžné – přijímač REX4plus, baterie 4x110mAh a serva 2xC241. Výchylky směrovky jsou hodně velké (přes 40mm na každou stranu), u výškovky stačí cca +-10mm. Těžiště je zhruba 75mm od náběžné hrany, vlečný háček z ocelového drátu 1,2mm je asi 5mm před ním. Hmotnost mého exempláře je momentálně 230gramů, plošné zatížení je tedy hodně pod 10g/dm2. Model je až nechutně stabilní a podle mého názoru by mohl posloužit i jako úplně první RC model. V případě potřeby ale dokáže letět dost rychle a poměrně slušně proniká proti větru. Pevnost křídla je velmi slušná, únik z termiky nečiní potíže, nicméně při dost drastických zkouškách nejvyšší dosažitelné výšky na gumipraku v silnějším větru se mi jednou podařilo uši pěkně rozflaterovat. V praxi by ale tento režim neměl nastávat příliš často, pro běžné létání je pevnost víc než dobrá. Svými výkony model nesporně patří k úplné špičce současných házedel pro létání z gumy v ČR, přitom je z nic ale patrně nejjednodušší. Případné úspěchy na soutěžích záleží již jen na mně (popravdě řečeno v této kategorii nehýřím optimismem, ale uvidíme). Pokud se někdo rozhodne si tento (nebo jiný vhodný) model postavit a případně se zapojit do soutěží zimního poháru, bude vítán.
|
||||||||||
 |
 |
