 |
 |
 |
EPP pro začátečníky? Ano, ale...Jeden z mých názorů, publikovaných v diskusním fóru nebo třeba v tomto článku, který se obvykle nesetkává s nejlepší odezvou je tvrzení, že nerozbitné modely z EPP a podobných materiálů nejsou dobrou volbou pro začátečníky. Pokusím se tedy tento názor vysvětlit podrobněji. Důvody bych rozdělil do dvou skupin - na problémy principiální, se kterými se prostě nedá nic dělat a na problémy týkající se nabídky na našem trhu. Za zásadní problém pokládám faktor odbourání strachu z havárie. Tohle je často uváděno naopak jako přednost, neboť když začínající nebude svazován strachem z poškození nebo dokonce zničení modelu, bude moci létat zcela bez zábran a soustředit se na pilotáž. Zní to hezky, ale já s tím příliš nesouhlasím. Ať se nám to líbí nebo ne, k létání s RC modely prostě riziko rány do země patří. Pokud si začátečník zvykne na to, že vlastně o nic nejde, jsem přesvědčen, že bude po přechodu na klasický model začínat víceméně znova a patrně ho pěkně pocuchá. Částečně to mám ověřeno sám na sobě, v době kdy jsem se více věnoval svahovému kombatu jsem již létal dlouho. I přesto jsem ale vždy po delším "řádění" na svahu s Tornádem měl při následujícím létání s klasickým modelem zpočátku problém se krotit a létat rozumně. Člověk zkrátka nezničitelnosti rychle přivykne. Nějak si nedovedu představit, jak jí odvyká někdo, kdo nikdy nelétal s ničím jiným. Tento názor se mi sice pár lidí, kteří takto začínali, snažilo vymluvit, ale úplně mě nepřesvědčili. Většina z těch, kterým se EPP model pro začátek údajně osvědčil, s ním totiž buď létala pod dozorem zkušenějších, což samozřejmě negativní návyky při dobrém vedení omezuje, nebo na něj přešla po pár ranách s klasickým modelem a tak již přeci jen s vědomím, že modely nejsou nezničitelné, atd. Budiž, připusťme že se buď mýlím anebo že jsou
negativa zkrátka vykompenzována finanční úsporou a zejména tím,
že se vcelku naučí létat i psychicky méně odolní jedinci, kteří
by po rozbití klasického modelu s modelářstvím praštili (ano, jsou
takoví a není na tom nic k odsouzení, prostě je každý člověk jiný).
Dostáváme se k druhému problému, který se naopak řešit dá, kterým
je nabídka modelů z EPP na trhu. V tuto chvíli seženeme tři druhy
svahových samokřídel a tři varianty samokřídel s tlačným
elektromotorem. Vlastnosti samokřídla tohoto typu jsou ale z
principu dost odlišné od klasických modelů a jako první model
se mi to příliš vhodné nejeví. Jediným klasickým modelem je Stinger
od Velkomu, to je ale opět klasický svahový kombat, který je
jinde než na svahu použitelný dost problematicky. Právě někde tady vidím cestu k tomu pravému přínosu materiálu EPP pro začátečníky. Pokud z něj budou dostupné modely víceméně klasické koncepce, zbyde jako námitka proti němu jen ten psychologický moment. Nicméně v tomto případě bych asi již doporučoval přimhouřit oči. Kromě naprostých začátečníku by větší nabídka klasických modelů mohla být přínosem i pro pokročilejší. Těm by se zase jistě hodil například akrobatický model, který nyní testuje například David Kyjovský, pro nácvik náročnějších akrobatických prvků. Sečteno a podtrženo, nechme se překvapit, co nám budoucnost přinese. Myslím si, že o použitelnosti EPP jako takového není pochyb a při vhodné koncepci modelu by mohl být výrazným přínosem i pro úplné začátečníky. V okamžiku psaní tohoto článku však ještě vhodný model pro tento účel k dispozici bohužel není.
|
||
 |
 |